Zakladatelka biodynamických masáží Gerda Boyesen (1922-2005) během své práce často pozorovala, že při masáži jejím klientům kručí v břiše. A to obzvláště v momentě, kdy při terapii narazila na místo, ve kterém bylo uloženo velké napětí. Tento jev vysvětlovala tak, že tělo skrze střeva „tráví“ stresující a traumatické zážitky. Jak metabolicky (stresové hormony, odpadní toxické látky) tak i psychicky (emoce). Tento jev nazvala „psychoperistaltika“ a nutno říci, že se ze strany odborné veřejnosti nedočkala pochopení, spíše posměchu. Psal se rok 1955.
O půl století později však byla její teorie z mnoha zdrojů vědecky potvrzena. Jedním z průkopníků v této oblasti byl Michael Gershon, profesor Kolumbijské university v New Yorku. Jeho závěry byly oficiální vědou „stráveny“ až 16 let po jejich prezentaci v r. 1958, dosud však ještě nejsou všeobecně známy a zcela přijímány. Naprosto boří teorii o nadvádě hlavy (dosaďte si za ni analogii, která vás napadne…) a potvrzují vědění tradiční čínské či indické medicíny, přírodních národů, které situovaly centrum člověka do středu těla, i intuitivní moudrost skrývající se v mnohých jazycích: Střeva JSOU druhým mozkem.
- Střeva mají kolem sebe napojení na 100 miionů nervových drah, což je 2. nejhustší síť nervů v těle (1. je v mozku, 3. je mícha). Hustá inervace střevních stěn byla objevena již v 19. století, avšak po jejím smyslu se dříve nepátralo a nebyla jí přikládána velká váha. 90% těchto spojů vede ze střev směrem k mozku. Střeva jsou tedy nejvýznamnějším zdrojem informací pro mozek. Impulzy se střeva tvoří největší část vjemů, které mozek zpracovává. Právě jim vděčíme za rozvoj mozku, pomáhají nám „poznat sama sebe“.
- Střeva jsou gigantickou chemickou továrnou těla, kromě trávicích enzymů a vitamínů se v nich tvoří asi 40 důležitých neurotransmiterů, látek sloužících k přenosu informací. Ve střevech vzniká a je uchováváno 95% serotoninu, hormonu štěští a spokojenosti. Možná proto jsou tyto pocity spojovány či navozovány konzumací dobrého jídla – nasycením, naplněním.
- Střeva fungují zcela autonomně, nezávisle na lebečním mozku. Bezprostředně reflektují stav celého těla, podle toho fungují a následně posílají informace do mozku (je to i z hlediska fyziologie výhodnější, jsou ve středu těla, kdežto mozek na periferii a má „delší (nervové) vedení“). Mozek tyto informace vyhodnocuje a na jejich základě činí racionální rozhodnutí. Všichni jsme se v životě přesvědčili o síle a pravdě „vnitřního pocitu“, který nám pomáhá správně se rozhodovat (v anglosaských zemích doslova „pocit z břicha“). V mnoha kulturách je okolí pupku chápáno jako centrum bytí, vůle, života (Čína, Japonsko, Mayové…), život znamená rusky břicho. Dle Rüdigera Dahlkeho, lékaře a psychologa, autora mnoha knih o psychosomatice, jsou střeva sídlem nevědomí – tajemného světa ve skrytu našeho nitra, ve kterém se zpracovává to, na co vědomá mysl nemá kapacitu.
Jak správně cítila Gerda, střeva skutečně pomáhají „strávit“ to, co nás potkalo (fyzicky, duševně i energeticky). A „škrundavé“ reakce při masáži jsou vynikající odezvou, že jsme našli místo, ze kterého se uvolňuje hodně stresu a že ozdravné procesy jsou již nastartovány. A protože ne všechny reakce jsou slyšitelné pouhým uchem, používá se k jejich zachycení a zesílení tento speciální stetoskop, se kterým jste se u mě při masáži mnozí již setkali. Bě
hem masáže se přiloží na břicho a reproduktor zesiluje reakce (nejčastěji připomínají hřmění, kapání vody do plechové konve, proud vody v potrubí apod.), vy i já víme, kde je třeba se zdržet a jak intenzivní reakce v našem těle probíhají, běžně nepovšimnuty. Druhý mozek nikdy nespí