aneb Když žijeme, nezapomínejme žít!
Ze zkušenosti Bronnie Ware: „Mnoho let bylo mojí prací utěšovat umírající pacienty, kteří se vrátili domů zemřít. Sdíleli jsme neuvěřitelně unikátní chvíle. Trávila jsem s nimi poslední 3 až 12 týdnů života. Lidé se hodně posunou, když čelí vlastní smrtelnosti. Naučila jsem se nikdy nepodceňovat něčí schopnost vyspět. Mnoho emocí, odmítání, strach, zloba, výčitky a nakonec přijetí. Každý jeden pacient nakonec našel svůj mír, než odešel. Úplně každý. Když byli tázáni na to, čeho litují nebo co by udělali jinak, objevovala se znovu a znovu stejná témata. Zde je 5 nejčastějších.
- Přál bych si, abych byl měl odvahu žít život správný podle mě, ne život, který ode mě očekávali ostatní. Toto byla nejčastější lítost ze všech.
- Přál bych si, abych byl tolik nepracoval. Toto řekl každý mužský pacient. Ženy to také zmiňovaly, ale ve starší generaci většina nebyly živitelky. Všichni muži hluboce litovali, že trávili tolik času života na pracovním poli.
- Přál bych si, abych byl měl odvahu vyjadřovat své pocity. Hodně lidí potlačovalo emoce, aby byli s druhými zadobře. Následkem toho zůstali průměrní nebo si i vypěstovali nemoce z hořkosti a nespokojenosti, kterou v sobě přechovávali.
- Přál bych si, abych byl zůstal v kontaktu se svými přáteli. Mnoho lidí bylo tak lapeno ve svých vlastních životech, že si nechali proklouznout mezi prsty nejlepší přátelství.
- Přál bych si, abych si byl dovolil být šťastnější. Mnoho lidí si neuvědomovalo, dokud nepřišel konec, že štěstí je volba. Zůstali zaseklí ve starých vzorcích a zvycích. Takzvané „pohodlí“ všednosti zaplavilo jejich pocity, stejně jako fyzický život. Strach ze změny způsobil, že předstírali před ostatními a před sebou, že jsou spokojení.
Když jste na smrtelné posteli, tak to, co si o vás myslí ostatní, je vaší mysli na hony vzdáleno. Jak úžasné je být schopen tohle všechno propustit a znovu se smát, ještě dlouho před tím, než budete umírat. Život je volba. Je to vaše volba. Vybírejte vědomě, vybírejte moudře, vybírejte upřímně. Zvolte štěstí.“